Klima se mění a globální oteplování postupuje, je na čase poslechnout odborníky a podstoupit kroky ke zlepšení života, neboť budoucí katastrofy mohou být ještě větší a nevyhnutelné. Určitá opatření ale může udělat v podstatě každý z nás. Pro naše děti tak můžeme zanechat Zemi v dobrém stavu, takže je již nyní nejvyšší čas popřemýšlet nad každodenními zvyky. Jak ale začít a jak změnit dosavadní styl života?
Základem je žít odpovědně a ostatním jít příkladem. Není to vždy procházka růžovým sadem, ale pokud budeme pozorní, omezíme cestování autem a čerstvému vzduchu se nebudeme bránit, možná přijdeme na chuť i něčemu dobrému k jídlu, abychom omezili chemii kolem nás. Jen tak se staneme odpovědní a přesvědčiví nejenom sami sobě, ale i k ostatním. Své myšlenky můžeme začít přehodnocovat, protože když se všichni snažíme dělat něco jinak, obvykle se rozjede vášnivá diskuze a chtíč s inspirací jsou ruku v ruce k dalším uvědomělým lidem. K soužití s přírodou už to asi nikdy nebude jako dřív, ale snaha nakupovat jenom to, co vážně potřebujeme, může přírodě pomoci. Než koupíme danou věc, pečlivě bychom měli zvážit, jestli je opravdu nutné ji pořídit. Při nákupech je také dobré omezit spotřebu igelitových tašek, ty látkové lze použít opakovaně a vejdou se i do kabelky.
Osvědčilo se nakupování nebo výměna použitého zboží, second handy s oblečením nebo bazary jsou plné zajímavým kousků. Řešením je i přírodní kosmetika, neobsahuje totiž umělé a k přírodě nešetrné látky. Dalším takovým bodem, jak přírodě pomoci, je snažit se omezit elektroniku, nejlépe řečeno nekupovat každý rok nový počítač nebo mobilní telefon, jakožto tržní novinky. Dá se šetřit i na energii jako takové, a to vypínáním spotřebičů ze zásuvky. Být o krok blíže k přírodě znamená odepřít si jízdu autem za každých okolností. Vždyť děti do školy těch pět set metrů určitě zvládnou dojít pěšky. Skleníkový oxid uhličitý také nevyprodukuje kolo, takže i jeho použití je fajn. Alternativou je sdílení aut či hromadná doprava.
Život je plný otázek, na které lze jen těžko najít odpovědi. Napadlo vás třeba někdy, co se děje s kelímkem od jogurtu, který jste právě snědli? Přemýšlejte o svém jídle, o tom, v jakých obalech ho kupujete a jakou cestu urazilo, než došlo k vám na talíř.