Ne každý dlouhotrvající vztah musí zákonitě skončit. Ba právě naopak. Tím, že jsme s partnerem dlouhý čas, vzájemně se dobře známe, předem víme, co řekne, jak se zachová, co má rád, nerad. To ale neznamená, že nás ve vztahu nemůže ještě něco překvapit! Nechme stranou hororové scény jako že se partner zamiluje do dvacítky, které nemůžeme věkem konkurovat, maximálně naše dospělá dcera. Máme namysli žádoucí překvapení!
Nenechme si vztah vzít jen proto, že jsme zůstali sami dva. Nejdřív si budeme postupně zvykat na to, že už domů nebude přicházet naše dcera či syn pozdě večer, nemáme na koho čekat, komu ohřívat večeři, i tu pračku už tolik neproháníme, na stole se nám nekupí nevyžehlené haldy prádla, nemáme se s kým dohadovat anebo se smát hloupostem.
Možná jsme až příliš žili životem našich dětí, byli jsme neustále „na příjmu“ – mami, tati, zavolej, zařiď, dojdi, kup, vyzvedni a neměli jsme čas na vlastní radosti. Nerozvíjeli jsme své záliby, vše jsme upřednostnili pro rodinu a pro své děti. A najednou naše starostlivost už není žádoucí.
Děti vylétly z hnízda a věnují se svým partnerům, mají teď samy starosti se zařizováním bytu a na nás jim čas už nezbývá. Když nezavoláte vy, neozvou se. Nemyslí to zle, mají vás stále rády. Jen se pokouší přestřihnout onu známou pupeční šňůru. Teď nastal jejich nový samostatný život.
Ale vám vlastně také. Zůstali jste sami dva. Co s tím? Právě proto, že teď máte více času, věnujte ho jeden druhému. Najděte si společnou zálibu. Popadněte příležitost za pačesy! Proveďte něco, na co už dlouho myslíte, plňte si své sny. Vzájemně se překvapujte, buďte k sobě milí a pozorní. Zopakujte si vaše první rande, zajděte si společnou masáž, udělejte společně to, co jste ještě nikdy neudělali – třeba romantický piknik při západu slunce, prostě udělejte to, po čem toužíte. Strhněte ze zdí vašeho života nastalou šeď a přemalujte ji na zářivou žlutou, ďábelsky svůdnou červenou anebo duhovou.
Nechte do vašeho vztahu znovu vstoupit slunce.